neděle 5. srpna 2012

Sobotní výlet do Kokořínska

Zdravím a přináším pár fotek ze sobotního výletu z Kokořínska.
Když se chceme vydat někam na výlet, snažíme se vybírat tak, aby s námi mohl i Sparky. Možná to taky znáte..:) člověk se musí smířit s tím, že koupaliště, bazény, prohlídky zámků to nebudou, ale i tak se nabízí hodně variant výletů a to především v přírodě.
Jakožto správná panička se snažím o to, aby měl Sparky dostatek pohybu a proto výlet do přírody splní podmínky relaxace pro páníčky a pohyb pro psa :) nebo naopak?
Tentokrát jsme si vybrali výlet do Kokořínska a to konkrétně Cinibulkovu stezku.
Dorazili jsme do Mšena, poobědvali a vydali se na stezku. Počasí nám přálo.
Prostředí je hodně skalnaté a na některých místech jsme museli Sparkyho přenést, a na některých místech předvedl své skokanské schopnosti..: p
Nachodili jsme celkem cca kolem 10 km a bylo to moc fajn:)

Pokud hledáte nějaký výlet s pejskem, mohu doporučit:)

 Sparky a houba..:))
 Psí prolejzačka?:) To asi ne!
:)

Jaké výlety s pejskem doporučujete vy?

neděle 29. července 2012

Klubová výstava 21/7 Městec Králové

Zdravím a přináším report z naší druhé výstavy.

Na výstavu jsme zavítali po téměř dlouhé době, cca po roce a půl a to jen proto, že jsem si myslela, že Sparky moc vyrostl..:) jaká chyba!
Celkově to rozhodně není dobré kvůli tomu, že si Sparky od štěňete dostatečně nezvykal na prostředí výstav a také to, co se od něj požaduje. Ale co naplat..šli jsme do toho obvzlášť kvůli tomu, abychom zjistili jak na tom s velikostí a našimi možnostmi jsme. A byla jsem překvapená!

Se Sparkym jsem poctivě cvičila doma i venku chození u nohy a v kruhu. Musím říct, že za nějakou odměnu se to naučil celkem solidně, což jsem byla ráda.

Do Městce jsme dorazili i přes drobné zabloudění zavčas. Přejímka psů se konala od 8-9:30 hodin. Po zapsání jsme si našli čekací místo a šli jsme si se Sparkym vyzkoušet místní kruh, kde se bude vystavovat. Kruh jsme si vyzkoušeli několikrát a byla jsem s výsledkem víceméně spokojena.

Pak už následovalo jen čekání. Na řadu jsme se dostali kolem 12 hodiny a ve stejné třídě jsme se setkali ještě s dalšími dvěma psy ve stejném zbarvení. Nevím jestli z toho čekání, nebo návštěvy, co nás přijela podpořit, ale Sparky se hrozně zdivočel...ano, samozřejmě, že v ten nejhorší čas kdy mohl - v kruhu.
No co se dalo dělat. Doskákali jsme to nějak k výstavnímu stolu, kam jsem Sparkyho zvedla. Prohlídka na stole proběhla v pořádku a pak už jsme zase skákali chůzí v kruhu. Cestou se mi podařilo ztratit soutěžní číslo a roztrhnout si řetízek. Mám pocit, že Sparky stačil za tu dobu vyskočit asi stokrát...což jsem byla upřímně zklamaná, vzhledem k tréninku, který jsem mu věnovala. Pak už rozhodčí začal přisuzovat umístění. Překvapilo mě, když poslal jednoho z vystavovatelů na třetí místo. Za to chování, co tam Sparky předvedl jsem si byla téměř jistá, že to nemůže nijak zvlášť dopadnout. Dále se rozhodčí rozhodoval, komu přisoudí první a druhé místo..další věc, co mě překvapila, že o tom vůbec přemýšlel..:) Skončili jsme tedy na krásném druhém místě a to s V2 res. CAC, takže na tu bídu krásný výsledek, za který jsme opravdu rádi. Utvrdilo mě to v tom, že ve výstavách budeme rozhodně pokračovat a snad se nám i podaří získat někdy získat to prevenství. Tedy samozřejmě za těch podmínek, že se na výstavu budeme ještě lépe připravovat..:)

Chtěla bych poděkovat také klubu KKCHŠ za skvělou organizaci a tak příjemnou výstavu v Městci:)

Všem vystavovatelům hodně štěstí!:)



středa 25. července 2012

Jsme uchovněni!

Joooo..:) Mám velkou radost, Sparky má za sebou úspěšně bonitaci!
Na výstavě, konané klubem kingů a kavalírů jsme se rozhodli zkusit štěstí také na námi obávanou bonitaci a dopadlo to více než skvěle. Sparky prošel až na jednu trojku (za velikost) se samými jedničkami a spoustou pochval!
A co to znamená? Sparky může právoplatně "vyrábět" štěňátka s PP.

A jak nám dopadla výstava? Dočtete se v dalším příspěvku..:-)

sobota 9. června 2012

Pupeční kýla...

Podělím se s Vámi o zkušenost s pupeční kýlou. Sparkyho jsem si jako štěňátko brala s vědomím, že má pupeční kýlu, která mu vznikla při porodu. Byl jediný z pejsků, který ji měl. V době převzetí měl takovou malou bouličku (vystouplou) na bříšku. Měl ji v relativně klidném stavu a paní chovatelka mě upozornila že v cca půl roce bych ji měla nechat Sparkymu odoperovat. No, co se dalo dělat :-)

Sparky však byl živé štěňátko a i přes to, že jsme se ho snažili zbytečně nezvedat, nechodili po schodech (což se nesmí) tak mu boulička zčervenala, byla na pohled podrážděná a s takovým malým stroupkem. Zašla jsem tedy k veterináři, který doporučil kýlu odoperovat co nejdříve. Hrozilo prasknutí a bylo by to o dost horší. Z operace ve 2,5 - 3 měsících jsem nebyla nadšená a z narkózy už vůbec ne. Ale nedalo se nic dělat, operace byla nutná. Jelikož je Sparky statečný pes, vše zvládl i přes všechny mé nervy bez problémů a bez následků..:-)

Co bych doporučila všem, kteří se s pupeční kýlou u pejska setkají?

- kýlu pravidelně kontrolujte
- pokud nedochází k viditelným změnám a kýla je na pohled "v klidu" není nutné akutní řešení operací. Poraďte se s veterinářem na vhodné době operace Vašeho pejska
- pejska zbytečně často nezvedejte, nedoporučuje se ani chůze po schodech, kýlu byste pejskovi akorát zatěžovali

A tady pár fotografií malého maroda..:)


Kvalitu fotek prosím omluvte :)

Jakou máte zkušenost vy s pupeční kýlou?

úterý 29. května 2012

Sparky přichází...

Vezmu to tedy popořádku...
Už jako malá jsem si psa vždycky přála, ale rodiče nebyli zrovna fandové pejsků v bytě. Nezbývalo mi tedy nic jiného, než jednoduše počkat, až budu samostatná, výdělečně činná a nejlépe i s vlastním bydlením...nutkání bylo však silné a proto nedopadlo vše úplně tak, jak bylo naplánováno.
Práci jsem měla, samostatná jsem také byla a současně i přesvědčena o tom, že jsem schopna se o psa sama postarat, zabezpečit mu zdravotní péči a vše s tím související. Dalo by se říct, že mi v pořízení pejska nic nebránilo...až na to bydlení. Bydlela jsem stále u rodičů, kteří svůj zabedněný názor ne a ne změnit..:-)
To bych ale nebyla já, abych sama sebe nepřesvědčila o tom, že to prostě nějak projde a že mě se psem přeci nevyhodí...především táta, o kterém jsem věděla, že psy má rád.
Dala jsem se tedy do hledání vhodného psího kandidáta. Nechtěla jsem provokovat doma velikostí psa, proto jsem lovila spíše v těch středních "vodách"..Mám ráda velké psy (rozumějte všechny psy), ale přeci jen ty větší upřednostňuji oproti těm menším. Střední pes se jevil jako kompromis. S kavalírem jsem se seznámila už předem u jedné kamarádky, plemeno se mi to zdálo být přátelské, milé a velikostí vhodné. Nic jsem o něm však nevěděla a tak jsem se dala do hledání. Prohlédla jsem si několik webových stránek s popisem charakteristiky plemene, videí, historie apod. S každým článkem mé přesvědčení rostlo, že toto je plemeno přesně pro mě...a taky ano..!:)
Začala jsem s hledáním inzerátů, o barvě plemene jsem měla jasno, tedy výběr se mi mírně zúžil. Psala jsem si s několika chovateli, nicméně nejvíce mě přesvědčila nabídka pejsků od paní chovatelky z Chlumce. Zapomněla jsem zmínit, že pejska jsem si rozhodla pořídit s PP. Nejen pro možnost výstav, ale beru to také jako trošku větší záruku zdraví pejska a že mi z toho třeba nevyroste bernardýn..:))
Tak tedy pokračuji...s paní chovatelkou z Chlumce jsem se domluvila, že se přijedeme na pejsky podívat. Počítala jsem samozřejmě s tím, že s prázdnou neodjedu. Volní byli myslím tři pejskové, z kterých jeden byl prý obvzlášť hezky vybarvený. Návštěva byla příjemná, pejskové krásní. Jeden z nich se nechtěl hnout od ohrádky a neustále nás sledoval (ten hezky zbarvený). Myslím že je to osud a on si prostě vybral mě..a já si vybrala jeho....:) volba byla tedy jasná a my jsme si vezli toho rošťáckého pejska domů.....

Oba rodiče jsem na to připravovala, ale myslím, že si opravdu nemysleli, že to dovedu do konce a pejska přivezu. Ze začátku jsem se setkala ne s úplně dobrou reakcí, ale postupem času si Sparky získal oblibu táty i mamky...stal se miláčkem rodiny (pěkně rozmazleným)..Proto tedy, pokud jste si jen trošku jisti, že Vás rodiče s pejskem nevyhodí, ani nedonutí ho dát pryč, doporučuji do toho jít. Za ty drobné strasti ze začátku to stojí a věřte, že pejsek Vám to na sto milionkrát vrátí...:)
Tak se tedy Sparky (Foggy Orineiro) ocitl u nás....považuji to za své nejlepší životní rozhodnutí...

Tímto bych chtěla poděkovat všem, kdo mě v tom podporovali a pomohli k tomu ho získat...:)

Sparkyho první foto:)






Pokračování příště....

neděle 27. května 2012

Věnování..

Vítejte na blogu jednoho malého, leč trošku přerostlého pejska!:)

Tento blog bych ráda věnovala jemu..veselému kavalírovi který mi změnil život..Sparkymu...
Ráda bych se s Vámi podělila o zkušenosti v začátcích chovu tohoto skvělého plemene, o strastech a radostech...Budu ráda za každý názor a radu...

A teď mi dovolte, představit Vám mého nejlepšího přítele.....Sparkyho...